Holka

Ten večer si vyrazila, aby si jednou zas trochu užila
ztrácela se po tom městě v krčmách a barech, kde je děsně
ani pořádně nevěděla, po čem touží, co tam dělá
jestli hledá chlapa, něhu a nebo jen litry jedu, hmm…

Tvářila se děsně unaveně, dávno nevěděla, kde vlastně je
město už dlouho nechápala, byla dost zmatená a opuštěná
a v tom posledním z řady bárů ztratila i tu poslední páru
byla dost stará, utahaná, radši měla zůstat doma, hmm…

Najednou nocí přizazněla
melodie dávná, zněla jako nová…

A jí se znovu stará rána otevřela, plížila se zpátky domů, byla sama
sama holka a už trochu sjetá, ale ne zas tolik, aby se zabila.

A potom znova další večer, fetla si něco, aby ušel
další den jako ten před ním, no ale výhledově co s tím
nevěděla, co má dělat, kde a nebo co by měla hledat
kde co urvat, kde co splašit, co by jí tak dneska mohlo stačit.

Bejvala dost holka-šťabajzna a uměla s tím šikovně nakládat
už to moc nejde a jí to mrzí, proč to k sakru přišlo tak brzy
No snad se najde ještě někdo, komu to bude tak trochu jedno
jenom je třeba jít zas hledat, v tom městě temným se angažovat.

…

A pak ho našla v koutě černém, černýho chlapa a byl jí dost dobrej
dostala ho dlouhým cvikem, ženským trikem až do kolen
a když přijala, co po něm chtěla, popadla jí prazvláštní něha
zatoužila po něčem novém, po něčem v jeho nitru skrytém…

Ale on už jen chladným kouřem vymýšlel cestu, jak by zmizel
cinknul přezkou od opasku a už byl zas chlap pěkně v cajku
zmizel oknem v ranní mlze na tu stranu kde na obloze
černo na šedo se už měnilo a v tý holce se zas něco zlomilo…